Poradca,informátor v oblasti:
životosprávy,zdravotných
ťažkostí,formovania postavy.
J-Synek2.jpg
Diviaky nad Nitricou 33
Mailom:fitness7@azet.sk
Telefonicky:0918490828
Po-Ne:8-20hod.

Pri objednávaní produktov napíšte do mailu okrem adresy
aj vaše telefónne číslo.
Objednávky príjimam:
Mailom : fitness7@azet.sk
Mobil:0918490828
Osobne po dohode
Poštovné sa pohybuje v rozmedzí:0,90-3,60 eur,
v objednávke nad 70 eur sa poštová služba neplatí,
v určitých prípadoch aj pri nižších objednávkach.
Odosielanie výrobkov:do 24hod./ak sú na sklade/

Pri objednávaní produktov napíšte do mailu okrem adresy
aj vaše telefónne číslo.

Jednou z najušľachtilejších činností je znižovanie bolesti a utrpenia druhým.

Lazarev :každá nemoc ...

Lazarev : každá nemoc ...
Lazarev: Každá nemoc je absolutizace pozemského před Bohem

Musel jsem vstoupit do minulého života, protože mnohé fenomény byly
nepochopitelné. A až když jsem připojil minulé životy, mohl jsem
nejen porozumět, ale i pomoct. Uvedu Vám příklad. Přivádějí ke
mně do ordinace holčičku, které jsou čtyři roky, nemluví, je
mentálně zaostalá. Dívám se, v čem je problém: ve čtyřech
minulých životech se vdávala z vypočítavosti, kvůli penězům.
Tedy peníze jsou pro ni důležitější než láska. To znamená, že
v tomto životě, aby nebyla její duše zmrzačena, se nesmí vdát.
Celý můj systém je v první řadě studiem zákonitostí světa.
Dostatečně dávno jsem pochopil, že poznání léčí lépe než
všechno ostatní. Tedy mohu sebevíc opravovat motor, hrabat se v
autě, látat díry, a můžu se naučit pravidla silničního provozu
a potom se nemusím dostat do jakéhokoli maléru. Celé naše
lékařství a celý náš náhled na svět byly světonázorem
člověka, který se připravuje na to, aby co nejlépe zalátal díru
na dně lodi. O navigaci nikdo nepřemýšlel – o tom, jak se
správně pohybovat. Takže, ukazuje se, že chápání toho, co je
vesmír, a chápání zákonů léčí lépe než jakékoliv léky. A
když jsem to pochopil, pronikavě jsem pocítil, že informace o tom,
odkud se bere nemoc, co to nemoc je, zkoumání příčin nemoci –
zachraňuje mnohé životy a osudy. Totiž Kristova a Mojžíšova
přikázání udělaly pro medicínu mnohem více než jakékoliv
prášky a tabletky. Proto můj nejdůležitější úkol je –
vypracovat systém, který by mohl člověk používat tak, že by zcela
zapomněl na to, kdo ho vytvořil. Protože systém funguje sám a
člověk se stává autonomním.

Všude funguje tentýž princip: v základu všeho leží láska. V
základu nenávisti, žárlivosti a urážky také leží láska, ale
tato láska je orientována nesprávně. Láska, která nejprve
směřuje k Zemi a až potom k Bohu, rodí nenávist, žárlivost,
urážky a nakonec i nemoci.



Uvedu Vám příklad: přišla ke mně žena, jejíž dcera má
nevyléčitelné mozkové onemocnění, holčička prakticky umírá, je
jí několik měsíců. Podíval jsem se na příčinu. Ta situace je
velmi jednoduchá: ona byla vdaná, on byl ženatý. Seznámili se,
zamilovali se, rozešli se svými partnery a dali se dohromady. Narodilo
se jim dítě a najednou se stane taková katastrofa. Vysvětluji
ženě: „Když jste byla vdaná za člověka, kterého jste
nemilovala, Božské jste milovala z 80% a pozemské z 20%. Byla jste v
rovnováze. Když jste potkala milovaného člověka, zapomněla jste,
že Boha je potřeba milovat více než tohoto muže. Pozemské jste
začala milovat z 80% a Božské z 20%. Otočila jste se zpátky. Ale
dítě zesiluje tento program. Může-li být takové dítě zdravé?
Ne. Probíhá blokace: buď vzniká mozková cysta, nebo něco tohoto
typu – jakékoliv onemocnění. Tj. nemoc zastavuje duši člověka,
která začíná zabíjet vesmír.“ A oni se jen zamilovali jeden do
druhého. Ale zapomněli přitom na Boha, takže dítě není života
schopné. Proto Kristus říkal: „Přišel jsem odloučit muže od
ženy, aby Boha milovali více, než milují jeden druhého.“

Na to, aby byl člověk zdravý, aby zachoval zdraví a štěstí svých
dětí, musí si vzpomenout na celý svůj život a jakoby ho znovu
prožít. Musí odpustit všem těm, kteří ho urazili, křivdili mu a
ponížili ho. V duchu, obracejíc se k Bohu, musí prosit o
odpuštění za žárlivost, urážky a odsuzování. Odsuzování –
to je jedna z nejsilnějších forem podporování pýchy. Proto Kristus
říkal: „Nesuďte a sami nebudete souzeni.“ Protože když odsuzuji
člověka, odsuzuji i vesmír, který ho poslal, i Božské. Jestliže
nepřijímám křivdu, která mi byla způsobena, podobám se člověku,
který odstrkuje ruku s hořkým a odporným lékem. Tedy jedni
odstrkují tuto ruku a lék vyplivnou – umírají. Druzí, křiví
obličej a dáví se, lék spolknou – ti to přežijí. Třetí lék s
radostí spolknou, i když je hořký, odporný, ale vědí, že díky
němu přežijí, vyléčí se – a tito lidé budou šťastní. Tj.
jakákoliv ztráta pozemského… K Bohu máme blíže tehdy, když o
něco přicházíme. A správný postoj k tomu je dvojitý: radost
směřující k Bohu, který léčí naši duši tělesnými ztrátami,
tato radost se obrací vzhůru a léčí nás. Musíme trpět? Musíme.
Trpíme, litujeme, urážíme se, ale uvnitř víme, že tak jsme
léčeni a v nitru děkujeme Bohu, pro kterého je naše duše
důležitější než tělo. Naše tělo je druhotné. A člověk,
který si několikrát projde svůj život, prozkoumávajíc všechny
situace, je již zdravý. Nakonec se musí každý člověk, aby teď
přežil, každý den obracet k Bohu a modlit se. Modlitba je
přiznáním lásky k Bohu, na to není potřeba mít speciální text.

Člověk se celý den modlí v kostele, klaní se Bohu. Vyjde z kostela,
někdo do něj hrubě strčí a on se urazí. To je ateista –
člověk, který nevěří v Boha, i když se k němu modlí. Jiný
projde kolem kostela a řekne: „Já ve vašeho Boha nevěřím.“
Strčili do něj, ale on je neodsoudil a ani se neurazil – tento je
věřící. Tedy pocit smysluplnosti Bytí, zbavení se nenávisti,
urážek, nároků a pocit, že to veliké a věčné, které stvořilo
mě i všechno ostatní živé, pocit lásky k tomu v první řadě a v
druhé – k mému dítěti, mé ženě, rodině, milovanému člověku
– tak to je víra v Boha. Toto je správná souvztažnost. Přičemž
se dá velmi snadno prověřit, kdy začínám lpět na pozemském:
jakákoliv negativní emoce svědčí o tom, že jsem Zemi začal
milovat více než Boha. Tento pocit lásky k Bohu a vnímání toho,
že mě řídí někdo ze shora – automaticky mě to dostává do
rovnováhy. Velmi důležité je toto: člověk, aniž by znal zákony,
se v nich již orientuje. Jestli miluji Božské, vnímám jeho vůli a
vím, že mám svou vůli, ale nechci svou vůli něco ničit –
probíhá mírné působení – a já jsem již v rovnováze. Měl jsem
jeden případ, klasika: všichni se přece domnívají, že prokletí a
uhranutí jsou špatná, že je potřeba se jich zbavit jako nemoci. Ale
tak, jako i nemoc, nejsou způsobovány náhodně. Existuje takový
zákon: když tě nežádají – nelez tam, kam nemáš, nezasahuj do
osudu jiného člověka, když se tě neptají – necpi se nikam
násilně, neraď, nic nevyhrocuj. Mnozí lidé se domnívají, že
když vedou své dítě zkrátka, vnucují se a radí komusi, že mu
tím pomáhají. Nic takového. Je to touha změnit osud jiného
člověka podle své libosti. Ale vždyť přece nevidím všechno, mohu
člověka „zlomit“ a za to budu potrestán.



S kterými porušeními zákonů každodenního života se ve Vaší
praxi nejčastěji setkáváte? Mám na mysli taková, která lidi ani
nezaznamenají. Dejme tomu, kromě rodiny.



Jako první jde pýcha. Filozofie západního způsobu života je
filozofií pýchy, je to nepřijetí situace. Zejména to způsobuje
ženskou neplodnost. Proč byla žena v historii ponižována? Protože
ponížení je zmenšování pýchy, umožňuje kontakt s Božským.
Ponížená žena má zdravé děti. Ale nyní se tento proces ubírá
jiným směrem. A jestliže dříve probíhala blokace neplodnosti přes
srůsty, pak se nyní medici naučili, jak se tomu vyhnout – dělat
umělé oplodnění. Ale přece když bude žena pyšná, pak její
dítě bude pětkrát pyšnější – to je již rakovinná buňka pro
vesmír. To nelze dopustit, probíhá blokace prostřednictvím
neplodnosti. Žena chce mít dítě, snaží se, aby jí udělali
operaci, a tehdy se zapíná silnější systém blokace – ponížení
endokrinní úrovně. Právě proto nyní neprobíhají srůstové
procesy, ale ty endokrinní. Tady už lékaři sotva něco zmůžou.
Všichni si myslí: „Ach, neplodnost!“ Ale neplodnost – to je
ochrana vesmíru před nedokonalými dětmi. Neplodnost může matka
vyléčit duchovním, správným vztahem k celému životu. Pokud
matka…



Setkal jste se s takovými případy?



Samozřejmě, poměrně často. Přichází ke mně žena, její dítě
má leukémii. Povídám jí: „Vzpomeňte si na svůj život. Jste
velmi pyšný člověk. Na to, aby Vás zachránili, obzvláště v
období těhotenství, a aby bylo dítě harmonické, museli Vás bez
zjevné příčiny ponížit a urazit. A kdybyste tuto zkoušku přijala
jako hořký lék, který je potřeba spolknout, bylo by Vaše dítě
zdravé. Vy jste touto zkouškou neprošla, to znamená, že pýcha u
Vašeho dítěte se dostala nad červenou úroveň, kde musí být
blokována čímkoliv.“



Velmi mnoho žen odsuzuje své děti k neštěstí tím, že nechápou,
že jakékoliv problémy, jakákoliv ztráta pozemského během
těhotenství a před početím je léčením jejich dětí. Přišel ke
mně do ordinace člověk a říká: „Mohl byste mi pomoct? Mám velmi
mnoho problémů.“ Prohlédl jsem jeho pole a povídám: „Všechno
je velmi jednoduché: do Vašeho pole vchází duše Vašeho syna. Brzy
počnete syna, ale absolutizujete hmotné statky. Proto teď o ně
musíte přijít.“ Muž chvilku poseděl a potom říká: „Vlastně
jsem přišel kvůli tomu, že mě nedávno okradli.“ Povídám:
„Gratuluji, to znamená, že dítě bude zdravé. Nejdůležitější
je, abyste zloděje neodsuzoval.“ Muž říká: „To je mám za to
líbat, nebo co?“ Povídám: „Musíte pochopit, že jejich
prostřednictvím léčí Vašeho syna. Tj. můžete se klidně bránit,
soudit, pátrat po nich, ale nesmíte je odsuzovat.“ To je ten moment.
Napadne Vás člověk a chce Vás zabít. Můžete se bránit, v
sebeobraně ho zabít, ale odsuzovat ho nesmíte. Protože každý
člověk je řízen Božským. Padouch, mizera a zločinec jsou vedeni
Bohem, jako jsou organismem vedeny buňky. Tedy, jakékoliv odsouzení
kohokoliv je odsouzením celého vesmíru, a to je již nemoc.
Jednoduše Vám to ukážu na příkladu. Nedávno, v tomto měsíci,
jsem odpočíval v rekreačním středisku. Zatímco jsme seděli v
hale, vešla jedna žena a začala telefonovat do města. Říkala, že
dítěti nic nepomáhá, dochází k dehydrataci organismu, žádná
antibiotika nezabírají na bolest, že mu dává napít vody, ale ono
zvrací. Tj. dochází k otravě, přičemž velmi silné. Snažila se
to konzultovat, říkala, že vyzkoušela všechno, co se dalo:
aktivované uhlí i mangan – nic nepomáhá. Přišel jsem k té
ženě a říkám: „Víte co, zkusím pomoct Vašemu dítěti.“
Mluvil jsem s ní pět minut a řekl jí: „Vaše dítě nemá otravu.
Všechno to, co bude medicína kvalifikovat jako silnou otravu jídlem,
vůbec otravou není. Vašemu dítěti je třináct let, probíhá u
něj aktivizace karmické paměti. Nyní se jakýkoliv negativní
program mnohokrát zesiluje. Máte silnou pýchu, proto, aby Vaše
dítě bylo zdravé, Vám v životě křivdili, ponižovali Vás a
uráželi, a Vy jste to měla přijímat jako hořký lék. Vy jste to
nepřijímala, odsuzovala jste a urážela se. Silně jste se urážela
na manžela a urážka a odsuzování manžela jsou programem jeho
zničení, a to nejen jako manžela, ale i jako otce, protože se to
předává dětem. Chlapcův program zničení otce je velmi silný,
tento program je blokován symptomy otravy. Vzpomeňte si na celý svůj
život: když jste kohokoliv odsuzovala, vzpomeňte si na toho, kdo Vás
urážel a ponižoval, obzvláště na manžela, a obracejíc se v duchu
k Bohu, poproste o odpuštění. Váš syn se uzdraví.“ Kolem oběda
jsem zašel za touto ženou, řekla, že potom, jak jsme si promluvili,
syn vypil vodu a hned usnul. Další den ke mně žena přišla a ptala
se, co má dělat, jestli musí jet do města, protože dítě vypadá
navenek naprosto zdravě. Řekl jsem, že je i uvnitř zdravé, nikam
nemusí jezdit, vše bylo zcela v pořádku. A tehdy žena pronesla
zajímavou frázi: „Vždy jsem se domnívala, že být pyšným
člověkem, je dobré.“ Tj. nechápeme, že tento pocit pýchy je
absolutizací vědomí, svého Já. Je to dobře nebo špatně? Je to
dobré do určité míry, jako i láska ke všemu pozemskému, ale dále
jde červená linie, která je velmi krutě blokována. Takže nyní
lidstvo došlo do toho období, kdy se pýcha stává smrtelnou. Pýcha
je nepřijetí situace. Pýcha je zřeknutím se celého vesmíru, jeho
zneuznáním: nechci to dělat takto, neuznávám to – začínám
nenávidět a odsuzovat. A to, v první řadě, způsobuje rakovinu a
jiná těžká onemocnění. Proč Serafim Sarovskij říkal: „Radost
moje! Zkroť ducha svého a tisíce duší kolem tebe budou spaseni.“
Utiš pýchu. Takže, zkrocení pýchy není touhou pošlapat sebe, je
to touha pocítit, že jsem druhotný, že já neřídím vesmír, ale
vesmír řídí mě, a uvnitř to přijímám. Na to, abych rozvíjel
duchovní struktury, je nejlepší princip kyvadla, což bylo
využíváno i v křesťanství: pravidelné půsty. Když člověk
pravidelně vynechává maso, probíhá výživa duchovních struktur.
Potom se začíná stravovat normálně, uzemňuje se a pak udělá
opět skok a povznáší se nad tím. Je to jako stoupat nahoru po
schodech. A když člověk najednou vynechá veškerou stravu, podobá
se to tomu, jako když se člověk rozeběhl a chce přeskočit celé
schody. Podaří se mu to spíše v severních oblastech než v Indii?
Řekněme to takto, pokud hladovím, probíhá u mě aktivizace
duchovních struktur, ale říci, že budu absolutně osvíceným, když
budu celou dobu hladovět, nemohu. Je to hnací motor, ale ne ten
hlavní. Stejné je to s vegetariánstvím: když je množství
spotřebovaného masa nevelké, má to určitý efekt. Tj. člověk,
který jí hodně masa, ano, je více uzemněný než ten, kdo maso
prakticky nejí. Tedy mastná, ostrá, slaná strava člověka činí
uzemněným. Ale podstata věci je v tom, že uzemněnost je přece
zdrojem rozvoje. Tj. nad uzemněností je potřeba se povznést.





Nedávno jsem hovořil s jedním mladým člověkem a řekl jsem mu:
„Víte, začal jste lpět na penězích.“ On odpovídá: „Ale
přece všichni lpí.“ Povídám: „Pochopte, v čem je podstata
věci: všichni na ulici padají a mají modřiny a boule. Ale
někteří padají z pátého patra – no a Vy jste v pátém
patře.“ Tj. tady šly u pacienta nároky vůči společnosti,
lidstvu, skupinám lidí z otcovy strany šest pokolení. To znamená,
že pro něj to je již páté patro, musí se chovat výhradně
korektně. Takže, nyní se celé lidstvo stěhuje na vrchní patra.

Nyní rychlost karmických vrstev vzrostla natolik, že člověk za své
nesprávné chování pyká velmi rychle. Pokud se dříve člověk
celý život nesprávně choval, dostihlo ho to až v následujícím
životě. Nyní se toto období zkracuje na 15-20 let. Proto člověk,
který může mít peníze, k nim musí mít vyrovnaný vztah, jinak
peníze mít nebude, může přijít o život a o zdraví. Proto,
zpravidla, když jsem prohlížel milionáře, to byli lidé vyrovnaní,
co se týče peněz. Zažil jsem jeden velmi zajímavý okamžik: seděl
jsem ve společnosti mladého muže-milionáře. Povídá: „Rozhazuji
peníze napravo i nalevo a oni se ke mně samy vrací.“ Zaujalo mě
to, podíval jsem se na jeho pole osudu. Pole osudu bylo výborné,
probíhá kontakt s Božským. Říkám: „Víš, máš velmi dobrého
andělíčka-strážníčka.“ Mládenec povídá: „Já vím,
říkali mi o tom.“ Začal jsem zkoumat, co je příčinou toho, že
má takový život? Ukázalo se, že je to velmi jednoduché: v minulém
životě byl jeptiškou, celý život se modlil, peníze nepotřeboval.
Povznesl se nad Zemí. Tedy, co by se na něj nenakládalo, vydrží to.
Proto může mít milióny. Ukazuje se, že ne každý člověk může
být bohatý. Protože v tomto životě má člověk to, čeho je
připraven se v jakýkoliv moment zříct kvůli Božskému – to mít
může, ale všechno ostatní mít nebude. Proto, jako pravidlo, jsou
milionáři a miliardáři lidé, kteří byli v minulém životě buď
mnichy, nebo věřícími, nebo žebráky, kteří se správně stavěli
k chudobě, chápajíc, že peníze nepotřebují.

Musel jsem vstoupit do minulého života, protože mnohé fenomény byly
nepochopitelné. A až když jsem připojil minulé životy, mohl jsem
nejen porozumět, ale i pomoct. Uvedu Vám příklad. Přivádějí ke
mně do ordinace holčičku, které jsou čtyři roky, nemluví, je
mentálně zaostalá. Dívám se, v čem je problém: ve čtyřech
minulých životech se vdávala z vypočítavosti, kvůli penězům.
Tedy peníze jsou pro ni důležitější než láska. To znamená, že
v tomto životě, aby nebyla její duše zmrzačena, se nesmí vdát. A
proto probíhá blokace – mentální zaostalost. Musí si od toho
odpočinout, nesmí se to opakovat, jinak budou duchovní struktury v
naprosté degradaci. Holčička začíná zlobit, běhá v pracovně,
vzala zrcadlo… Říkám: „Uklidněte ji, protože by se mohla
zranit.“ Matka vyndává peněženku a podává ji holčičce.
Holčička přibíhá, vyndává z peněženky penízek, líbá ho a
hladí se jím po obličeji. Povídám: „Pochopte, v čem je podstata
věci: holčička nesmí vidět peníze. Protože se vdávala kvůli
penězům, přitahují ji peníze uvnitř.“ Matka mi říká
zajímavou věc: „Víte, všechno, co jí dáme, zahazuje, ale peníze
pečlivě skládá vedle sebe.“ Odpovídám: „Uzemněnost holčičky
je neuvěřitelně vysoká.“ Byli u mě na jednu seanci, víckrát
nepřišli, i když u holčičky snad došlo ke zlepšení. Potom se
dívám, v čem spočívá problém: osud holčičky zakazuje rodičům,
aby ji ke mně přivedli, tj. musí se někam vzdálit. Protože moje
metoda přece… Jsou v ní ještě elementy vytahování fyzického.
Proto mnohé léčit nemohu. Nemohu, protože člověk ještě
nezmoudřel, ještě se málo trápil. Musí trpět. Nedávno mi řekli
zajímavou informaci o této holčičce: po půl roce začala mluvit.
První dvě slova, která pronesla, byla – „děti“ a
„peníze“. Tak to je ohledně minulých inkarnací.



Mám systém, který funguje. Lidé přicházejí s nejrůznějšími
onemocněními, ale příčina je všude jediná – je to absolutizace
čehosi pozemského. Nemoc je překonávána správným vztahem ke
světu, ale vztah prakticky každého člověka je nyní posunut,
systém priorit je jiný – a dochází k blokaci. Tak třeba jsem se
díval na problém AIDS. Co je to AIDS? Je to absolutizace, tj. touha
stavět tělesné uspokojení nad Boha. Je to sexuální revoluce,
která začala v šedesátých letech. Je to velice nebezpečný program
– absolutizace těla, tělesných uspokojení. Tedy, 10-15 let
probíhá sexuální revoluce a tento program začíná pronikat do
podvědomí lidstva. To znamená, že tento program musí být
blokován. Vzniká AIDS. Tj. jakákoliv epidemie velkého měřítka je
jen blokací určitého programu v rámci lidstva. Je jedno, jestli je
založena nebo ne – jakýkoliv virus se může přeměnit, proto se na
úrovni pole spouští blokovací povel. Ale jaký virus se spustí, to
už je druhá otázka. Nejdůležitější je – zablokovat
nebezpečnou tendenci. Proč? Protože, řekněme to takto: co je to
pornografie? Touha nasměrovat všechny mé duchovní síly ne na
duchovní struktury a jejich výživu, ale na tělo. Absolutizace těla
je žádostivým vrháním se na misku s jídlem. Nakonec vede tato
tendence k dost silné duchovní degradaci a pak i tělesné.

Mluvili jsme o potratech, o etice potratů. Pokud se potrat udělá do
deseti týdnů, je to menší přestupek než potom. Pokud se provádí
potrat, přestože matka čeká dítě s milovaným člověkem, je to
velmi nebezpečné. Pokud je potrat prováděn v raném věku ženy, kdy
dospívá, je to také velmi nebezpečné. Pokud jde žena na potrat
před narozením prvního dítěte, je to opět nebezpečné. Ale pokud
je potrat prováděn potom, co žena porodila tři děti, již to
prakticky neovlivňuje zdraví. Nejnebezpečnější potrat je ten, kdy
bylo dítě počato z lásky, protože pokud je přítomen cit, rodí se
dokonalé dítě. Proto když žena znemožní dokonalým dětem, aby
přišly na svět, je za to velmi silně potrestána. V jakém
případě je dítě dokonalé? Když je počato s citem. Tedy, pokud se
žena neřídí citem, ale vzhledem, zmrzačí duše budoucích dětí.
Vzniká následující situace: jsou dvě dívky. Jedna se chce provdat
jen za toho, který má peníze, chatu a auto. Druhá chce to samé.
Jedna se provdá a žije si nádherně. Druhá se provdá a umírá na
rakovinu, je neplodná. Pak vzniká otázka: proč to tak je? V prvním
případě chyběl cit lásky, a proto není za co dívku trestat,
nepočítalo se s tím, že by se tam narodily harmonické děti. V
druhém případě byl ke komusi projevován skutečný cit, ale dívka
dala přednost chatě a autu – proto o všechno přišla. Tj.
orientace na chatu a auto v sobě již skrývá zničení duší
budoucích dětí. Je to to samé jako pornografie. Je to to samé, jako
když člověk začíná považovat oblečení za důležitější než
tělo. Tento člověk se vrhá zachránit košili a umírá v ohni.
Jakákoliv žena, která se uvnitř nejprve orientuje na toto a až pak
na duši, je odsouzena k tomu, že bude mít nedokonalé děti…
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one