Poradca,informátor v oblasti:
životosprávy,zdravotných
ťažkostí,formovania postavy.
J-Synek2.jpg
Diviaky nad Nitricou 33
Mailom:fitness7@azet.sk
Telefonicky:0918490828
Po-Ne:8-20hod.

Pri objednávaní produktov napíšte do mailu okrem adresy
aj vaše telefónne číslo.
Objednávky príjimam:
Mailom : fitness7@azet.sk
Mobil:0918490828
Osobne po dohode
Poštovné sa pohybuje v rozmedzí:0,90-3,60 eur,
v objednávke nad 70 eur sa poštová služba neplatí,
v určitých prípadoch aj pri nižších objednávkach.
Odosielanie výrobkov:do 24hod./ak sú na sklade/

Pri objednávaní produktov napíšte do mailu okrem adresy
aj vaše telefónne číslo.

Jednou z najušľachtilejších činností je znižovanie bolesti a utrpenia druhým.

PROČ ŽENY V ČÍNĚ neonemocní na rakovinu prsu

"Proč věřím, že vzdávání se mléka je klíčem k poražení
rakoviny prsu ... "

Nemám jinou možnost, jen umřít nebo se pokusit najít pro sebe
léčbu. Jsem vědkyně - opravdu existuje rozumné vysvětlení pro
tuto krutou nemoc, která zastihne jednu z dvanácti žen v Anglii?
Protrpěla jsem ztrátu prsu, a podstoupila radioterapii. Procházela
jsem bolestivou chemoterapií a byla pod drobnohledem některých z
nejvýznamnějších specialistů naší země. Ale hluboko uvnitř jsem
s jistotou cítila, že čelím smrti. Měla jsem milujícího manžela,
překrásný dům a dvě malé děti, o které se bylo třeba postarat.
Zoufale jsem chtěla žít.

Naštěstí, tato touha mě přivedla k odkrytí faktů, které byly v
těch dobách známé jen hrstce vědců.
Kdokoliv, kdo přišel do kontaktu s rakovinou prsu ví, že určité
rizikové faktory - jako stárnutí, časné mateřství, pozdní
začátek menopauzy a výskyt rakoviny prsu v rodině - jsou zcela mimo
kontroly. Ale existuje mnoho rizikových faktorů, které jsme schopné
jednoduše kontrolovat.
Pokud tyto "kontrolovatelné" rizikové faktory proměníme na
jednoduché změny, které můžeme všichni udělat v našich
každodenních životech, pomůžeme tím rakovině prsu předcházet
nebo ji léčit. Můj odkaz zní, že dokonce i pokročilé stádium
rakoviny se dá překonat, protože mně se to podařilo.

Takový první záchytný bod k porozumění, co ve mně rakovinu
podporovalo, mi dal můj manžel Peter, také vědec, který se vrátil
ze služební cesty v Číně, zatímco já jsem byla napojena na
léčbu chemoterapií. Přinesl s sebou pohlednice a dopisy, a také
pár skvělých bylinných čípků, které po něm posílali moji
přátelé a vědečtí kolegové z Číny.
Čípky mi byly zaslány k léčbě rakoviny prsu. Navzdory hrůzné
situaci jsme se oba dobře od srdce zasmáli a pamatuji si, že jsem
říkala, že pokud toto je způsob léčby rakoviny prsu v Číně, tak
se trochu divím, že Číňanky se nemoci úspěšně vyhýbají.

Tato slova se mi ozývaly v hlavě. Proč ženy v Číně nemají
rakovinu prsu? Jednou jsem spolupracovala s čínskými kolegy na studii
o souvislostech mezi chemickým složením půdy a nemocemi člověka a
nějaké statistiky si z té doby pamatuji. Tato nemoc v celé zemi
prakticky neexistovala. Jen jedna z 10 000 žen v Číně na ni umírá,
ve srovnání s tím hrozným číslem jedna z dvanácti v Británii a
dokonce chmurnějším průměrem jedné ženy z 10 ve většině
západních zemí, je to číslo téměř zanedbatelné. Ne je to jen
věc Číny, že je více venkovskou krajinou s menším množstvím
městského znečištění.

Ve vysoce urbanizovaných Hong Kong-u, čísla narostly na 34 z
každých 10 000 žen. To však stále, ani zdaleka, nezbavuje západní
země zahanbení.
Japonská města Hirošima a Nagasaki mají podobné výsledky. A
nezapomínejte, že obě města byla napadená jadernými zbraněmi,
takže kromě běžné rakoviny založené na znečištění bychom
očekávali přísun i nějakých případů založených na radiaci.

Závěr, který můžeme z těchto statistik vyvodit, vámi svou
přesvědčivostí otřese. Pokud by se žena ze západu přestěhovala
do průmyslové a ozářené Hiroshima, snížila by riziko styku s
rakovinou o polovinu. Je to evidentně absurdní. Mně se však zdá
jasné, že nějaký životní faktor, který nesouvisí se
znečištěním, urbanizací zda životním prostředím, vážně
zvyšuje šance západních žen onemocnět na rakovinou prsu.
Pak jsem zjistila, že cokoliv stojí za obrovskými rozdíly mezi
čísly ve statistikách orientálních a západních zemí, rozhodne
nemá nic společného s genetikou.

Vědecký výzkum dokazuje že Číňané nebo Japonci, kteří se
přestěhovali na západ, se za jednu nebo dvě generace přizpůsobili
hostitelské komunitě, ve smyslu že jejich šance na onemocnění se
zvýšily a stali se tedy totožnými s našimi.
Stejná věc se stane, pokud orientálci začnou žít západním
životem v Hong-Kongu. Ve skutečnosti slangový výraz pro rakovinu
prsu v Číně se dá přeložit jako "nemoc bohatých žen". Je to
kvůli tomu, že v Číně jen ti zámožnější si mohou dovolit jíst
takzvané 'Hong Kong food" nebo hong kong-ské jídlo.



Číňané nazývají západní jídlo, zahrnujíc vše od zmrzliny a
čokolády, přes špagety a sýr feta, jako Hong Kong food, kvůli
dostupnosti v bývalých britských koloniích a nedostatku v
někdejší čínském kontinentu. Takže mi to dává perfektní smysl,
že cokoliv co způsobilo mou rakovinu prsu a mělo šokující vysoký
dopad na tuto zemi obecně, mělo téměř jistě něco do činění s
naším životním stylem ,,na vyšší úrovni".

Je tu však důležitý bod také pro muže. V mém výzkumu jsem
sledovala stejně údaje vztahující se k rakovině prostaty které
vedly k podobným závěrům. Podle výpočtů ze Světové
zdravotnické organizace, počet mužů kteří čelí s rakovinou
prostaty ve venkovské Číně je zanedbatelný, jen 0,5 z každých 100
000 mužů. Avšak v Anglii, Skotsku a Walesu jsou tato čísla
70násobně větší. Rovněž jako rakovina prsu, i tato nemoc
postihuje většinou bohatší lidí střední třídy či vyšší
socioekonomicky postavené skupiny, tedy těch, kteří si mohou dovolit
jíst vydatné druhy jídel.
Pamatuji si, že jsem řekla svému muži:,, No tak Peter, akorát si
přišel z Číny. V čem je čínský způsob života tak odlišný?
Proč i oni neonemocní na rakovinu prsu? "Rozhodli jsme se využít
naši společnou vědeckou minulost a jít na to logicky. Ověřili jsme
vědecké informace, které nás dovedly k tématu tuky ve stravě.

Výzkumy z osmdesátých let objevily, že pouze 14% kalorií v
průměrné čínské stravě byly tuky, ve srovnání s téměř 36% v
západní stravě. Ale strava, na níž jsem žila roky před tím než
jsem dostala rakovinu prsu, měla velmi malý obsah tuků a byla bohatá
na vlákninu. Kromě toho jako vědkyně vím, že tuk přijatý do
těla dospělého člověka, na základě vyšetření, které byly
dělány na velké skupině žen během 12-jejich let, neukazuje
vzrůstající riziko rakoviny prsu.

Potom, jednoho dne, se stalo něco mimořádného. Peter a já jsme
spolu pracovali více než 10 let, takže si nejsem jistá, kdo z nás
první řekl: ,,Číňané nejedí mléčné produkty."

Těžko se vysvětluje ne-vědci, to náhle mentální a emocionální
nadšení, které cítíte, když víte, že jste pronikli k podstatě
věci. Je to jako kdybyste měli v hlavě hodně kousků skládačky,
které se najednou během pár vteřin složí a vytvoří jasný obraz.
Náhle jsem si vzpomněla jak množství Číňanů bylo fyzicky
neschopných tolerovat mléko, jako Číňané, se kterými jsem
pracovala, vždy říkávali, že mléko je jen pro miminka a jako jeden
z mých blízkých přátel, čínského původu, vždy zdvořile
odmítl sýrový chod na společných večeřích.

Nevím o žádném Číňanovi, žijícím tradičním čínským
životem, který by někdy použil kravské nebo jiné mléčné
výrobky na nakrmení svých dětí. Tradice povoluje kojení ale nikdy
ne používání mléčných produktů.
Kulturní Číňané považují naši zaujatost mléčnými výrobky za
velmi zvláštní. Vzpomínám si na pobavení velké delegace
čínských vědců, krátce po skončení kulturní revoluce v
osmdesátých letech.
Na radu od ministerstva zahraničních věcí jsme požádali dodavatele
jídla o pořízení dezertu, který obsahoval hodně zmrzliny. Po
zjištění co dezert obsahuje, všichni Číňané, včetně jejich
překladatele, slušně ale rozhodně odmítli jíst a my jsme nebyli
schopni přesvědčit jejich v opak. V té době jsme byli všichni
nadšený z porcí navíc!

Mléko, jak jsem zjistila, je jedním z nejběžnějších případů
stravenek alergií. Více než 70% světové populace není schopna
vstřebat mléčný cukr, laktózu, což vede odborníků na stravu k
přesvědčení, že je to přirozená těžkost u dospělých, ne
nějaký druh obrany. Asi se nám však příroda snaží říct, že
jíme nesprávný druh jídla.
Než jsem měla rakovinu poprvé jsem jedla hodně mléčných produktů
jako například odtučněné mléko, sýry a jogurty s nízkým obsahem
tuků. Používala jsem to jako hlavní zdroj bílkovin. Také jsem
jídla levné ale bílé mleté ​​maso, které, jak si teď
uvědomuji, s největší pravděpodobností pocházelo z dojných krav.

Za účelem zvládnutí chemoterapie, na kterou jsem byla nasazena při
páté recidivě jsem jedla BIO jogurty, abych pomohla mému trávicímu
traktu k vyzdravění a zásobila střeva "dobrými" bakteriemi.
Nedávno jsem zjistila, že v roce 1989 jogurt měl na svědomí
rakovinu vaječníků. Doktor Harvardské university Daniel Cramer
studoval stovky žen s rakovinou vaječníků a zaznamenal co běžně
jedli. Kéž bych si byla vědoma jeho výsledků, v dobách kdy jejich
objevil.
Následujíc Petrovy a moje porozumění čínské stravě, jsem se
okamžitě rozhodla vzdát se nejen jogurtů ale všech mléčných
produktů. Sýr, máslo, mléko a jogurt a cokoliv jiného co obsahovalo
mléko směřovalo dolů dresem do odpadu.

Je překvapující jako mnoho produktů, zahrnujíc instantní polévky,
sušenky a koláčky, obsahuje zbytky mléka. Dokonce množství státem
chráněných značek margarínu prodávaného jako sojového,
slunečnicového nebo olivového oleje může obsahovat mléčné
zbytky. Proto jsem se stala zapáleným čtenářům malých písmenek
na etiketách.
Do této chvíle jsem vytrvale měřila velikost rakovinového nádoru a
výsledky zapisovala do grafu. Navzdory všem povzbuzujícím
komentářem a pozitivním zpětným vazbám lékařů a sestřiček mi
moje neomylné zápisky řekli hořkou pravdu.

Moje první chemoterapie neměla žádný efekt - nádor měl stále tu
jistou velikost.Pak jsem vyřadila mléčné produkty. Během několika
dní se nádor začal scvrkávat. Kolem dvou týdnů po mé druhé
chemoterapii a týden po tom jak jsem se vzdala mléčných výrobků,
hrudka v mém dekoltu začala svědit. Později se stávala jemnější
a menší. Linie grafu, která dosud neukazovala žádnou změnu,
najednou směřovala dolů jak se tumor stále zmenšoval.

A co je velmi podstatné, všimla jsem si že namísto exponenciálního
klesání (ladná vlnka), jaké je pro rakovinu typické, zmenšování
nádoru bylo zakresleno přímou linií vedoucí na spodek grafu,
označujíc vyléčení, ne potlačení (nebo ústup) tumoru.
Jedno sobotní odpoledne, po přibližně šesti týdnech bez
mléčných výrobků, jsem cvičila na hodině meditace, po které jsem
si zkusila nahmatat něco co mělo zůstat z nádoru. Nemohla jsem to
však najít. Ano, byla jsem dost zkušená v objevování rakovinových
nádorů - všech pět jsem si našla sama. Sešla jsem schody a
požádala manžela, ať zkusí nádor nahmatat. Nenašel po něm ani
stopu.

Následující čtvrtek jsem se měla sejít se specialistou na rakovinu
v Charing Cross Hospital v Londýně. Celou mě přehlédl, hlavně můj
dekolt, kde jsem měla mít nádor. Nejdříve byl vyveden z míry, no
následně mi ohromeně říká:,, Nemůžu to najít. "Vyšlo najevo,
že žádný z mých doktorů neočekával někoho mého typu a v mém
stadiu rakoviny (která se zcela zřejmě rozšířila po celém
lymfatickém systému), že přežije, natož, že bude překypovat
zdravím.
Můj specialista byl minimálně tak rozradovaný, jak jsem byla já.
Když jsem s ním poprvé projednala své nápady, byl pochopitelně
skeptický. Ale chápu, že dnes na svých hodinách používá grafy
ukazující úmrtnost na rakovinu v Číně a doporučuje bezmléčnou
stravu svým pacientům.

Nyní věřím, že souvislost mezi mléčnými výrobky a rakovinou
prsu je velmi podobná s korelací mezi kouřením a rakovinou plic.
Věřím, že identifikování tohoto spojení a následná dieta
zaměřená na zachování zdraví mých prsů a hormonálního
systému, mě vyléčili.
Bylo pro mě těžké, stejně jako může být pro vás, akceptovat,
že látka tak "přirozená" jako mléko může mít takový zlověstný
dopad na zdraví.

Ale jsem žijícím důkazem, že takto to funguje a od zítra odkrývá
tajemství tohoto revolučního objevu.
www.badatel.sk
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one